Deprecated: Function session_register() is deprecated in /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php on line 3 Call Stack: 0.0005 701408 1. {main}() /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:0 0.0026 728528 2. include('/var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php') /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:13 Deprecated: Function session_register() is deprecated in /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php on line 4 Call Stack: 0.0005 701408 1. {main}() /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:0 0.0026 728528 2. include('/var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php') /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:13 Deprecated: Function session_register() is deprecated in /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php on line 5 Call Stack: 0.0005 701408 1. {main}() /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:0 0.0026 728528 2. include('/var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php') /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:13 Deprecated: Function session_register() is deprecated in /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php on line 6 Call Stack: 0.0005 701408 1. {main}() /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:0 0.0026 728528 2. include('/var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php') /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:13 Deprecated: Function session_register() is deprecated in /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php on line 7 Call Stack: 0.0005 701408 1. {main}() /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:0 0.0026 728528 2. include('/var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php') /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:13 Deprecated: Function session_register() is deprecated in /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php on line 8 Call Stack: 0.0005 701408 1. {main}() /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:0 0.0026 728528 2. include('/var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/check_session.php') /var/home/www/i-ubytovani.cz/www/www_zdarma/index.php:13 Ubytování Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše a Podkrkonoší | Apartmány Woodhouse | Apartmány Woodhouse

Vše o Krkonoších aneb Krkonoše, jak je neznáte

Geografie Krkonoš

Krkonoše jsou nejvyšším horským pásmem Čech, rozkládají se na hranici s Polskem. Od Jizerských hor jsou odděleny Novosvětským průsmykem (Przełęczą Szklarską, 886m), východní hranici tvoří Královecké sedlo (Brama Lubawska, 516 m).
Plocha povrchu je 617 km2, z čehož 440 km2 je na území České republiky, délka je 35 km.

Hlavní hřeben je rozdělen na více částí. Od západu Slezský hřeben s nejvyšším vrcholem Vysokým kolem ( 1509m) se táhne od Novosvětského průsmyku až po Obří sedlo pod Sněžkou. S ním je rovnoběžný Západní Český hřeben, táhnoucí se od Čertovy hory přes Kotel a Krkonoš až po Žalý. Černý hřeben s nejvyšším vrcholem Sněžkou pokračuje přes Svorovou horu po Pomezní boudy . Dále pokračuje Lysečinský hřeben přecházející v Rýchory. Rovnoběžně se Slezským hřebenem, oddělený od něho Sedmidolím se táhne Východní Český hřeben. Začíná Černou horou a pokračuje přes Liščí a Studniční horu, pod Sněžkou se oba stýkají. Sněžka - 1602 m , jediný skutečný horský štít v Česku je nejvyšší horou naší republiky, dělíme se o ni s Polskem.

Jádro Krkonoš jsou vybudované ze žuly, kteráv některých místech vystupuje na povrch ve fantastických tvarech (Dívčí a Mužské kameny,Pielgrzymy), okrajové vrstvy jsou z metamorfovaných hornin.
Povrch Krkonoš byl utvářen též ledovcem, jehož pozůstatkem jsou ledovcové kotle, tzv. kary s jezery a morénovými valy.
Horské klima způsobuje výrazné oddělění vegetačních pásem, les dostupuje asi do 1250 m,klečové pásmo do 1500m, nad ním je patro alpínské.
Lesy pokrývají asi 80% povrchu, značná část jich je poškozena imisemi, větry a škůdci.

Flóra Krkonoš

Krkonoše přes svou malou rozlohu oplývají neobvykle bohatou flórou. Z dosavadních poznatků vyplývá, že zde roste více jak 1250 taxonů cévnatých rostlin, což je bezmála polovina veškeré původní flóry České republiky, a několikanásobně vyšší počet druhů rostlin bezcévných (výtrusných) - mechorostů, lišejníků, řas, hub, sinic, hlenek, jejichž soupis dosud není zdaleka uzavřen.

V pestrosti zdejší vegetace se odráží zvláštní biogeografická poloha Krkonoš jako celku (kontakt severské tundry a alpínských trávníků v době zalednění), utváření jejich reliéfu i nadmořská výška, zasahující nad alpínskou hranici lesa, která probíhá ve 1250 až 1350 m n.m.. Svědčí o tom mimo jiné řada pozůstatků z doby ledové (tzv. glaciálních reliktů), jako jsou ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), všivec krkonošský (Pedicularis sudetica), lomikámen sněžný (Saxifraga nivalis), šídlatka jezerní (Isoetes lacustris), rašeliník Lindbergův (Sphagnum lindbergii) a další.

V době poledové vedla dlouhodobá izolace o mnoho vyšších krkonošských hřebenů, oproti středoevropské lesní krajině, ke vzniku osamoceného ostrova vysokohorské přírody. V něm se složitými genetickými pochody začaly vyvíjet nové odlišné druhy, oddruhy a variety - krkonošské endemity. Mezi ně náleží především jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica), zvonek krkonošský (Campanula bohemica), lomikámen pižmový (Saxifraga moschata basaltica), bedrník skalní (Pimpinela saxifraga rupestris) a téměř tři desítky druhů jestřábníků rodu Hieracium.

Z hlediska vertikálního členění vegetace jsou v Krkonoších čtyři zřetelně vytvořené výškové (vegetační) stupně: submontánní (400 až 800 m n.m.), montánní (800 až 1200 m n.m.), subalpínský (1200 až 1450 m n.m.) a alpínský (1450 až 1602 m n.m.). Přestože jejich strukturu v minulých staletích více či méně pozměnila činnost člověka, lze je stručně přiblížit následujícími harakteristikami.

Submontánní stupeň

Listnaté a smíšené lesy jsou tvořené především bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), olší šedou (Alnus incana) a na polské straně i modřínem opadavým (Larix decidua). V minulosti však byly převážně vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. V bylinném patře jsou zastoupeny jarní druhy rostlin jako je česnek medvědí (Allium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní a pryskyřníkovitá (Anemone nemorosa, A. ranunculoides), kyčelnice devítilistá a cibulkonosná (Dentaria eneaphyllos, D. bulbifera), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a jiné.

Montánní stupeň

Horské smrčiny (přirozené i člověkem vysázené) jsou v současné době silně poškozované vlivem průmyslových imisí. V bylinném patře převládají kapraďorosty (papratka horská Athyrium alpinum, kapraď samec Dryopteris filix-mas, žebrovice různolistá Blechnum spicant) a traviny (třtina chloupkatá Calamagrostis villosa, metlička křivolaká Avenella flexuosa). Na vlhčích místech převládá nivní vegetace s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), devětsilem bílým a Kablíkové (Petasites albus, P. kablikianus) či řeřišnicí hořkou (Cardamine amara).

Z období budního hospodářství (18. století) se datuje vznik bezlesých enkláv s druhově velmi bohatými horskými loukami s violkou sudetskou (Viola sudetica), zvonkem krkonošským (Campanula bohemica), jestřábníky rodu Hieracium, náholníkem jednokvětým (Achyrophorus uniflorus), prhou arnikou (Arnica montana) a řadou vstavačů z čeledi Orchideaceae.

Subalpínský stupeň

V tomto stupni, na náhorních plošinách a v jejich okolí, se koncentrují nejcennější ekosystémy Krkonoš: klečové porosty, přirozené i druhotné smilkové louky a severská (subarktická) rašeliniště. V keřovém patru dominuje borovice kleč (Pinus mugo), v bylinném patru převládá smilka tuhá (Nardus stricta), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), ostřice rodu Carex, keříčky brusnicovitých rostlin (borůvka Vaccinium myrtilus, brusinka V. vitis-ideaea, vlochyně V. uliginosum, klikva drobnoplodá Oxycoccus microcarpus, aj.), šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum) a další. Bohatý je výskyt endemických a reliktních druhů, především již zmiňovaných jestřábníků (Hieracium spp.), všivce sudetského (Pedicularis sudetica), ostružiníku morušky (Rubus chamaemorus) a dalších. V souvislosti s vrcholovými rašeliništi je nezbytné se zmínit o výskytu dalšího krkonošského endemického druhu - řase Corcontochrysis noctivaga.

Alpínský stupeň

Nejvyšší, vzájemně izolované vrcholky Krkonoš (Sněžka, Studniční a Luční hora, Vysoké Kolo, Kotel) jsou pokryté sporou, ale cennou bylinnou vegetací, mechorosty a lišejníky. Jmenujme alespoň sítinu trojklannou (Juncus trifidus), rozrazil chudobkovitý (Veronica bellidioides), biku klasnatou (Luzula spicata), endemické jestřábníky rodu Hieracium či lišejníky Thamnolia vermicularis a Rhizocarpon geographicum.

Ledovcové kary

Azonální ekosystémy skalnatých jam v závěrech horských údolí oplývají druhově nejpestřejší flórou ze všech vegetačních stupňů. Tady se nacházejí ony známé krkonošské botanické zahrádky. Přírodní vývoj je v nich dlouhodobě ovlivňován činností větrných systémů, ukládáním mohutných vrstev sněhu, opakovanými sesuvy sněhových a zemních lavin, sedimentací půdních částic, semen a drobných živočichů, výchozy minerálně bohatších hornin, příznivým klimatem a řadou dalších faktorů (viz teorie A-O systémů). Ledovcové kary se tak řadí k nejcennějším ekosystémům Krkonoš.

Na svazích karů je pestrá mozaika vysokostébelných a kapradinových niv s omějem ozdobným a štíhlým (Aconitum firmum, A. gracile), havézí česnáčkovou (Adenostyles alliariae), mléčivcem alpským (Cicerbita alpina) a řadou kapraďorostů, dále svahových pramenišť s česnekem sibiřským (Allium sibiricum), kropenáčem vytrvalým (Swertia perennis), lepnicí alpskou (Bartsia alpina), vrbovkami rodu Epilobium či prvosenkou nejmenší (Primula minima), a bizarních "krivolesů", tvořených břízou karpatskou (Betula carpatica), vrbou slezskou (Salix silesiaca), borovicí klečí (Pinus mugo), střemchou skalní (Padus petraea), vzácně i endemickým jeřábem sudetským (Sorbus sudetica).

Druhovou pestrostí dominují mezi krkonošskými kary Sniezne Kotly na polské straně. Nerozsáhlý výchoz výživné čedičové žíly zde podmiňuje výskyt endemického lomikamenu pižmového (Saxifraga moschata basaltica) a bedrníku skalního (Pimpinela saxifraga rupestris), reliktního lomikamenu sněžného (Saxifraga nivalis) a dalších vzácných druhů (kapradinka alpská Woodsia alpina, rozchodnice růžová Rhodiola rosea, vrba bylinná Salix herbacea, aj.).

Fauna Krkonoš

Současná živočišná společenstva se zformovala v závěru poslední doby ledové a především v holocénu. V nižších partiích pohoří představují typický vzorek eurosibiřské fauny z pásma listnatých lesů. V polohách nad 800 m n.m. patří Krkonoše zoogeograficky do provincie variských pohoří (pásmo tajgy) a s přibývající nadmořskou výškou narůstá podíl vysloveně horských druhů. Hřebenové partie s dokonale vyvinutým subalpínským stupněm a zasahující až do stupně alpínského poskytují vhodné podmínky pro existenci řady chladnomilných severských druhů - glaciálních reliktů, vděčících za krkonošskou část svého areálu rozšíření již dříve popsané poloze Krkonoš a místním poměrům v době zalednění.

Ve srovnání s nejbližšími středoevropskými pohořími je podíl glaciálních reliktů ve fauně Krkonoš vysoký. Mezi bezobratlými živočichy připomeňme alespoň plže vrkoče severního (Vertigo arctica), slíďáka ostnonohého (Acantholycosa norvegica sudetica), vážky Somatochlora alpestris a Aeschna coerulea, jepici horskou (Ameletus inopinatus), střevlíky Nebria gyllenhali a Amara erratica nebo některé zástupce motýlů (Lepidoptera), brouků (Coleoptera), dvoukřídlého hmyzu (Diptera) či vodních roztočů (Acarina), z obratlovců mimo jiné kosa horského severoevropského (Turdus torquatus torquatus), čečetku zimní (Carduelis flammea), slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica), kulíka hnědého (Charadrius morinellus) nebo hraboše mokřadního (Microtus agrestis), v současnosti dominantního druhu hlodavce v imisemi zasažených porostech.

Naopak počet endemitů v krkonošské fauně, především ve srovnání s flórou, je překvapivě malý. V současnosti je popsán pouze jediný endemický druh - jepice krkonošská (Rhithrogena corcontica) a dva endemické poddruhy - plž vřetenovka krkonošská (Cochlodina dubiosa corcontica) a motýl huňatec žlutopásý (Torula quadrifaria sudetica).

Mezní poloha Krkonoš ve střední Evropě vytváří i severní hranici v rozšíření řady živočichů. Platí to pro plnou polovinu zjištěných druhů jepic (Ephemeroptera) či některé druhy ptáků, pěvušku podhorní (Prunella collaris), lindušku horskou (Anthus spinoletta) nebo skalníka zpěvného (Monticola saxatilis).

Podrobný průzkum fauny pavouků (Arachnida) prokázal z biogeografického hlediska unikátní výskyt druhů známých donedávna pouze ze vzdálených oblastí naší planety. Například druh Wubanoides uralensis byl mimo Krkonoše nalezen až na Urale, v centrální Sibiři a v Mongolsku, rozšíření druhu Gnaphosa lapponum, se souvislým areálem nad 60. rovnoběžkou od Grónska po Jenisej, je srovnatelné s botanickou raritou - ostružiníkem moruškou (Rubus chamaemorus).

Historie Krkonoš

Název Krkonoše prvděpodobmně vznikl jako složenina kéřko - noše, tedy místo pokryté keříky = kosodřevinou.Od neolitu byly osídleny keltskými kmeny Vandalů. V zápiscích C.D.Cocceiana ( okolo r.200) stojí, že pramen řeky Albis ( Labe ) se nachází v horách vandalských.(Jejichž potomci se zde zřejmě vyskytují dodnes).
První středověká kolonizace byla zřejmě česká, ale později bylo osídlení Krkonoš převážně německé.
Krkonoše se svými hlubokými hvozdy tvořily přirozenou hranicit Království českého. Již v r.1241 bylo benediktiny založeno vrchlabské proboštství. Přes hřebeny vedly dvě významné obchodní stezky. Objevení rud a drahých kamenů v 16. stol. přilákalo mnoho cizinců - vznikla i legenda o Krakonošovi. Dolování sem přivedlo i důlního odborníka Kryštofa z Gendorfu, podporovaného Habsburky, který ovládl celé území Krkonoš. Namísto staré tvrze si ve Vrchlabí r. 1548 postavil známý zámek se čtyřmi rohovými věžičkami. Pro doly začal kácet lesy, nakonec dřevem zásoboval i kutnohorské doly. S dolováním se rozšířilo i sklářství - dodnes jsou světoznámé sklárny v Harrachově. S úpadkem dolování se na vykácených holinách vyvíjelo budní hospodářství, vznikla Luční bouda, Martinovka a Brádlerovy boudy. Po třicetileté válce zde vládl Albrecht z Valdštejna, po jeho zavraždění Morzinové. Vrcholným aktem protireformace bylo postavení a vysvěcení kaple Sv. Vavřince na Sněžce r. 1681 a vysvěcení Labského pramene r. 1684. Upravily se hranice se Slezskem, západní část ovládl český hrabě Harrach. Počátkem 18. století byly snahy o vzkříšení dolů. Ve Sv. Petru pracovalo až na 50 horníků, kteří se scházeli u mlynáře Špindlera. Prosadila se stavba kostelíka Sv. Petra - ochránce kovkopů a hutníků - r. 1793 byl vysvěcen, a bylo založeno město Špindlerův Mlýn. Sám mlýn pro obtížnost dopravy později zanikl a také doly ukončily svou činnost. Lidé se začali stěhovat do hor, přibyly boudy Špindlerovy, Petrovka, Davidova, Pudlova, staré Erlebachovy, Rennerovy a další se přestavovaly na celoroční obývání a začalo se tkalcovat. Po zrušení nevolnictví se z obyvatel stali nájemci a pastýři, pěstovali dobytek a kozy. Když se systematicky začaly obnovovat lesy, dostalo budní hospodářství přísná pravidla. Nová módní vlna návratu k přírodě přivedla do hor první návštěvníky, zprvu bohatou vrstvu, později i širší veřejnost. Z bud se pomalu stávala hostinská zařízení. Budní hospodářství zanikalo a "boudy" začaly sloužit turistice.
Když dal hrabě Harrach dovézt pro své hajné ski z Norska, dal tím základ lyžování v Krkonoších. Nakonec se domorodci se ctí ujali i jejich výroby, "jesenový perkýnka" se stala součástí života horalů. Zakládaly se sportovní spolky, pořádaly se závody. Nejznámější s tragickým koncem pro závodníka B.Hanče a přítele Vrbatu se odehrál v březnu r. 1913. Mohyla na památku odvahy a přátelství stojí poblíž místa tragédie na Krkonoši u Vrbatovy boudy. Proti povodním na Labi byla r. 1914 dostavěna údolní přehrada u Špindlerova Mlýna. Vznikem Československa po I. světové válce se u německého obyvatelstva objevily snaky o odtržení, ale pohraničí bylo obsazeno československou armádou, lesy většinou zestátněny a Klub českých turistů prosazoval do Krkonoš český živel. S hrozbou nacismu se začal budovat na hraničním hřebeni systém opevnění ŘOP, z toho důvodu byla vybudována r. 1936 vysokohorská silnice: Hrabačov - Krkonoš . Systém nebyl dokončen a po obsazení Sudet nacisty ztratil význam.

Dnes jsou Krkonoše jednou z hlavních rekreačních oblastí Česka.

 




Apartmány Woodhouse

Václav Novotný
Horní Rokytnice 620
Rokytnice nad Jizerou GPS: N50°43'44.108'' E15°27'29.304''
wood.house@tiscali.cz, info@eurobydleni.cz
Telefon: +420481522130
Mobilní telefon: +420608715417
Fax: +420481522130

WWW stránky pro Apartmány Woodhouse navrhl a dodal kamsi.cz (Ubytování v Krkonoších, Ubytování Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše a Podkrkonoší | Apartmány Woodhouse)